Page images
PDF
EPUB

Jomaï né laïss-éntras dégu

Séï qu'àu né chio bién counogu.
Co n'ey mâs co? sé dissèt mïnj-àüvéillo, 15
Mé foudrio pas bién for tirâs l'àuréillo
Pèr mé fâs prénéy quel-éyta.

Vou-tu véniz ? ... Anén ?.

Vèiqui qu'ey fa.

Is prénén biển tou dous, lou chomi d’àu vilagé, E pèr éygoyas lou vouyagé,

Méytré rojo-croûtoûs

Diji-à croco moûtous;

L'omi! tu vas quîtas no vito

Qué n'éyro, dé ségur ni dé sén ni d'harmitoș
Lou min qué pouguéz t'oribas

Qu'eyro dé té véyr-éyréntas
Tout-én-vito.

Tu dévias véy à tou-momén
Toû féjéîs dîs l'ôli þuillén.
Pèr-tou té boillovan lo chasso;

Tu n'ovias pas no quîto plasso
Un quîté bôs,

Un quîté cros

Pèr dîré, sàï ségur d'êtr-én vito tantôt. Loû chéis t'aurian gu tar-àu-tôt. Auro quouéy diférén, t'én baillé mo proumesso Tu né riscoras más dé muriz dé viéillesso. Lou lou qué déycho-qui, l'ovio bién éycouta Vài veyr-én sẻ viran, lou càu dầu ché péla. Qu'âs-tu qui? -- Noun pâs rẻ. -- Dé qué ré? Pas gran-chàüso. Nén poudrio ïài sobéy lo càuso? Bouey..... qu'éy quéréïqué moun couilléz....

-

H

Mais encor? Le collier dont je suis attaché

De ce que vous voyez est peut-être la cause.

Attaché ! dit le loup : vous ne courez donc

pas

Où vous voulez ? Pas toujours; mais qu'importe?

Il importe si bien

, que

de tous vos repas

Je ne veux en aucune sorte

Et ne voudrais pas même à ce prix un trésor.

Cela dit, maître loup s'enfuit, et court encor.

(16) Dans le commencement.

(17) On m'accoutuma.

(18) Chenil.

(19) Chaîne.

(20) Un vilain meuble;

lêro, vézéy-tu-bién, tro méychan d'én-prémiez 16 Is m'avézêrén 17 à l'éytacho;

Mas tou lou séis, lou valé mé d’éytacho; Iàu vàu énté mé plâs lo néit, fàu forço bru; É péndén tou lou jour, ïàü dérmé dîs moun gru. 18 -- Tu dérméî, moun-omi?... dér, dér, gran-bé té fazo!

Un lou méttré dis soun marcha

d'esséy tou lou jour éytocha?

Noun pas, noun pas, né tén déyplazo.
Né sai pas d'énguéras prou fàü

Pèr vouléy mé cârâs d'un couilléz én moun càü.
Gardo to soupo dé bréjàüdo

Quan lo sirio d'énguêro pûs fricàüdo,
Fuguéi-lo dé toupi-mounta

Loné vào pas mo liberta.

É moun lou dé fujiz pèr loù prâ, pèr lås terras! Maï crézé bien qu'au cour d'énguéras.

Ass-duro parlan nén. Quét lou vào ràü tan tor Dé tan fujiz dé l'esclavagé?.....

No chodéno 19 fusso lo dor

Neï mas-kan toujour n'ôré gagé. 20
làï àuvi dir-à un viéï sagé
Qué lou miér nûri dé l'éïta

Eï quéü qué mïnj-én liberta.

XVI. La Besace.

JUPITER dit un jour : Que tout ce qui respire

S'en vienne comparaître aux pieds de ma grandeur:
Si dans son composé quelqu'un trouve à redire,
Il peut le déclarer sans peur;

Je mettrai remède à la chose.

Venez, Singe, parlez le premier, et pour cause: Voyez ces animaux; faites comparaison

De leurs beautés avec les vôtres.

Êtes-vous satisfait? Moi! dit-il, pourquoi non?

(1) Morceau de bois coché par les deux bouts pour y placer deux fardeaux qu'on porte en équilibre sur une épaule.

(2) De bonne humeur.

(3) Faire du bruit en roulant.

(4) Appeller.

(5) Approche-toi un peu de la table,

(6) Aussi bien.

(7) Babiller, gazouiller.

(8) Chicane.

XVI. Lou Chamboloué loù dous Bissá.

Un jour qu'au éyro dis sås baunas 2

So mojesta Jupiter,

Foguèt brundîs 3 soun tounèr

Pèr hûchas 4 loû béîtiàüs, màï las quîtas persounas. Vàûtréîs, sé dissè-t-éü, parlas mé franchomén, Si l'io càücu dé voù qué né chio pas countén Dé so taillo, dé so figuro;

Chiàu troubavo qué lo noturo

L'oguesso fa tro gran, aubé tou tro piti,
Mas surtou tro éybêti,

Qu'au présénté so réquêto;
Qu'au faze so pétitiü;

Lou vàu réfoundré tou vi
D'aû péz déychant-à lo têto;
É d'au mounl-au sortiro

Tan fi, tan brâvé qu'àu voudro.
Té Singé! t'â lo poràülo
Préymo-t-én pàü dé lo tàülo, 5
Sàï-qué-dé-làï 6 ïàï mâs rosoû

Pèr t'àuvîs joquétas 7 lou béü prémiez dé

toû.

Tu pourtas toun cœur sur to pȧuto, Véjan ! counéysséy-tu dîs toun cor càüco fauto? Anén! déqué té plaignéî-tu ?

[ocr errors]

Mé?.... làü n'énvié ré dé dégu,

Foudrio bé véy énvio dé cherchas no boreillo & Pèr diré, né sàï pas countén.

« PreviousContinue »