D'aüihin saï tranquil-é méitré Ré né faï màü. Quéü rotou Eï pèr n'autreis Dis so péu, 12 Ei dòvanço V I. Le Loup et l'Agneau. LA raiso A raison du plus fort est toujours la meilleure. Nous l'allons prouver tout-à-l'heure. Un agneau se désaltérait Dans le courant d'une onde pure. Un loup survient à jeun, qui cherchait aventure, Tu seras châtié de ta témérité. Sire, répond l'agneau, que votre majesté Ne se mette pas en colère : Mais plutôt qu'elle considère (1) Qui crevait de soif. (2) Boire un coup. (3) Encore. (4) Posé. (5) D'avoir eu soif. (6) L'eau. VI. Lou Lou é l'Ognéü. N'OGNEÜ qu'éytouviavo 1 lo sé Un jour vau nas béuré no-vé 2 Un lou qué né vio pas dénguêro 3 déyjûna Pèr atténdré càüc-avanturo. Dé càü dré piti-t-insolén Mérito chatimén. Mounseignour vou domand-escuzo É quan no-vé lò préï so courso Lo né mounto pus ver so sourço. Vou-n-préjé fozés atténsïu Qué Tau sài dis lou bas dài riu, Qué vôtro grandour éi plóçado Pû hàut qué mé maï d'uno séyteirado É qué pèr counséquén né podé, mounseignour, Gronouillas soun obeurodour. -- - Taïzo-té! sabé cé qué dizé. Maï ïamé bien qu'un vourmou moralizé ! --Mounseignour v'éynidéz pas tan; |